Poslední dny ukázaly takřka po celém Česku opět sílu větru a přívalových dešťů. Weby i tištěné noviny zaplavily titulky o velkých škodách, což navíc ilustrovaly děsivé fotografie. V Karlových Varech valící se voda vytrhala dokonce dlažební kostky z ulic a vyryla do vozovek hluboká koryta, která uvěznila nebo i poškodila také řadu automobilů. V Plzni tato dešťová voda v krátké chvíli vytopila školu, na jejíž rekonstrukci pracovali zedníci, kteří ke svému zděšení nestihli včas pozavírat okna. Praha zas lamentuje nad obrovskými škodami způsobenými v přízemí historické budovy Státní opery, kde kromě kulis byla poškozena také drahá elektrotechnika. Voda do opery vnikla jednak dveřmi nacházejícími se pod úrovní terénu a také nejspíš přeplněnou kanalizační soustavou. Škody se celkově šplhají do desítek milionů. A týkají se i soukromých vlastníků rodinných domů či automobilů. Škodní událost dokáže udeřit znenadání, třeba i rychle odeznít, ale zanechá za sebou obrovskou až šokující spoušť. Ten, kdo nebyl vůbec nebo kvalitně pojištěn, si pak může klást otázky, proč tak proboha neučinil, protože vyplacení odškodného by mu pomohlo minimalizovat vzniklé škody, jejichž náprava je nezřídka nezbytná i nákladná!
EIOPA, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, zjistila při svých zkoumáních, že jde o prakticky celoevropský problém. Velmi rozšířený fenomén. Je zároveň jako mince o dvou stranách: Na jedné straně jde o chyby v nabídkách distributorů vhodných produktů, kdy největší překážkou je pro potenciálního klienta především cena; chyb se ale dopouštějí i lidé, kteří nedokáží realisticky vyhodnotit hrozící rizika. Přestože různé typy přírodních katastrof se dějí každým rokem: Povodně nebo aktuální požáry, které zasáhly nejvýraznější měrou řecké a španělské ostrovy. Před nedávnem Rhodos, nyní Tenerife. V paměti Čechů také dosud přetrvává loňský zničující požár v přírodní rezervaci Českosaské Švýcarsko nedaleko Hřenska, který by nebylo bývalo možné zvládnout bez letecké techniky a zahraniční pomoci. Přesto je Evropa z hlediska hrozby přírodních katastrof alarmujícím způsobem podpojištěná. EIOPA vnímá situaci jako volající po politickém řešení a sama navrhuje, že by měly být na trhu dostupné odpovídají více standardizované a zákaznicky přívětivější pojistné produkty zaměřené na problematiku přírodních katastrof.
EIOPA identifikovala a pojmenovala také několik příčin tohoto stavu: Jde o výši příjmů a vnímání cenové nedostupnosti vhodného typu pojištění; spotřebitelé mají tendenci mylně považovat takové pojištění jako příliš drahé. Dalším problémem je nedostatečná srozumitelnost pojistných podmínek, což ještě nezřídka umocňují předchozí nedobré zkušenosti s pojišťovnami v případě likvidací pojistné události. Mnoho obyvatel Evropy také považuje sjednávání podobného typu pojištění jako příliš náročné! Lidé také obvykle neumějí dobře odhadnout dosah rizik vyplývajících z přírodních katastrof. Jaká tedy EIOPA navrhuje vhodná a možná řešení? Jednak je třeba zvýšit informovanost o rizicích. K tomu by mohly posloužit třeba veřejné nebo nezávislé monitorovací služby, zaměřené na úroveň rizik v jednotlivých regionech. Určitě se jeví jako potřebné poskytování cílených informací, které lidi připraví na určité konkrétní situace. Aby byli včas informováni třeba před pořízením nemovitosti v určité lokalitě vyznačující se specifickými podmínkami. Dále by bylo zapotřebí, aby potenciální klienti měli k dispozici lepší srovnávací materiály i více standardizovaných produktů, pokud jde o podmínky krytí, jasné výluky, a především cenovou skladbu. Produkty zkrátka musejí být jednodušší a pro klienty výrazně přívětivější v rámci nabídek, procesu prodeje i dostupných běžně užívaných digitálních kanálů. Vhodně volené slevy na pojistném za preventivní opatření vedoucí ke snížení předpokládaného rizika by jistě také měly motivační charakter.
Zdroje: O pojištění.cz, Wikipedia, Novinky.cz, Aktuálně.cz, E 15, Seznamzprávy.cz